GRAD
Kutnohorské hudební rukopisy 15. a 16. století

Úvod

Vítejte na stránkách věnovaných kutnohorským hudebním rukopisům středověku a renesance.

image
Kutná Hora je dnes známa zejména svými středověkými architektonickými památkami. Existuje však i řada dalších památek, které nám představují život v tomto městě v minulých staletích. Mezi nimi zaujímají význačné místo liturgické knihy obsahující notový zápis skladeb zpívaných v té době v kutnohorských kostelech - graduály, misály, antifonáře a kancionály.

Hlavním podíl na rozvoji bohoslužebného zpěvu koncem 15. století v Čechám mají tzv. literátská bratrstva. Šlo o sdružení vzdělaných občanů měst, která zajišťovala liturgický zpěv v rámci utrakvistické bohoslužby. Byly to vlastně malé mužské pěvecké sbory (10-20 osob) organizované na způsob cechů. Existenci takových bratrstev máme bohatě doloženou i v Kutné Hoře. Každý kostel zde prý měl své literáty, Vysoký kostel (sv. Jakuba) dokonce kůry dva, český a latinský [21]. Existence literátského bratrstva je zde údajně doložena již r. 1416 [1].

Zejména péčí těchto bratrstev vzniká řada liturgických knih často bohatě iluminovaných. Nacházíme o tom řadu zápisů i v Kutné Hoře. Např. v roce 1502 v inventáři kostela Matky Boží na Náměti bylo shledáno: 10 mšálů i s agendou a speciálníky, graduál pergamenový, antifonář z papíru, žaltáře 4 pergamenové, speciálník na papíru k zpívání, kancionály 2 s texty ve dskách, 1 kancionálník v červené kůži malý, 1 textový v bíle korepetúře, rubrika stará na papíru, summa 6 kancionálů.

Andělé
Andělé hrají na nástroje, nástropní malba. Mistr Smíškovské kaple, chrám sv. Barbory
Další záznamy v krátkosti: Kostel Náměťský pořizuje 1507 nový žaltář, 1508 misál, 1516 kancionál český, r. 1470 odkazuje Jan Dušek kostelu antifonář, 1570-5 se pořizují pro kostel nové knihy zpěvní, Vysoký kostel pořizuje 1471 graduál skvostně iluminovaný, 1565 se chystaly zpěvní knihy pro zdejší kůr, 1492 kostel sv. Trojice dostává od Smíšků z Vrchovišť nádherný graduál, atd.... [21]

V Kutné Hoře nebyla iluminátorská dílna, proto většina těchto knih byla pořizována v Praze. Pouze některé neiluminované rukopisy mohly být vytvářeny místními písaři. Existují doklady práce místních písařů na zpěvnících během 16. století [21].

Repertoár těchto knih se koncem 15. století příliš nelišil od jiných zpěvníků té doby. Protože liturgie utrakvistické církve byla v této době velice podobná liturgii katolické, nacházíme zde převážně jednohlasé latinské chorály a hymny pro období církevního roku vycházející z prastaré tradice gregoriánského chorálu. Kromě toho se v některých pramenech našly vícehlasé zápisy písní jak latinských tak českých a středověká moteta.

Andělé
Detail notového zápisu v bílé mensurální notaci.. Je zřejmé,
že jde o part (renesanční) polyfonní skladby.
Z tohoto velkého bohatství se do dnešní doby zachoval pouze malý zlomek těchto knih. Z nich některé - zvláště ty výpravnější - jsou dnes uschovány mimo Kutnou Horu a jsou špatně dostupné. Navíc zájem většiny badatelů byl soutředěn převážně na výtvarnou složku, složka hudební až na výjimky zůstávala v pozadí. Jelikož však tyto knihy vznikaly právě kvůli hudbě, jistě stojí za větší pozornost se i této složce věnovat - ať již pro zkoumání z hlediska hudební historie či pro praxi znovuoživení hudby tohoto období v Kutné Hoře. Domnívám se, že některé z těchto pramenů (Graduál ČMS a tzv. Kutnohorský kodex) jsou z hudebního hlediska velice přínosné a je zajímavé, že doposud unikaly větší pozornosti.

Tyto stránky jsou pokusem o souborné uspořádání dosud zjištěných kutnohorských hudebních rukopisů. Nechť jsou impulsem pro další bádání.
Na tomto místě chci poděkovat všem ochotným lidem, kteří mi při bádání pomohli: ředitelce Okresního archívu v Kutné Hoře PhDr. Janě Bissingerové a ředitelce Českého muzea stříbra v Kutné Hoře PhDr. Světlaně Hrabákové za ochotné poskytnutí možnosti pořídit fotodokumentaci pramenů a jejich kolegům PhDr. Vojtěchu Vaňkovi a Mgr. Josefu Kremlovi za všemožnou odbornou pomoc, PhDr. Miladě Studničkové CSc. (Ústav dějin umění AV), doc. PhDr. Jaromíru Černému, CSc., PhDr. Davidu Ebenovi, Ph.D., Mgr. Janu Baťovi (kat. hudební vědy FF UK Praha) a PHDr. Martinu Horynovi (kat. hudební výchovy JU České Budějovice ) za odborné rady a konzultace. Největší dík ovšem patří Pánu Bohu, pro jehož slávu všechny tyto knihy vznikly.
Štěpán Kafka
CANTICA srpen 2005. Kontakt: kafka@email.cz